PŘÍBĚH DVOJPLAMENE
„VŽDY JSEM DUŠEVNĚ SVOBODNÁ, NEZÁVISLÁ A FINANČNĚ SOBĚSTAČNÁ.
PŘIJÍMÁM DO SVÉHO ŽIVOTA HOJNOST SKRZE PRACOVNÍ PŘÍLEŽITOSTI, SVOBODNÉ POVOLÁNÍ, TVOŘIVOST I SKRZE SVÉ PARTNERY.“
PŘÍBĚH DVOJPLAMENE
Milovaní, na základě výpovědí ostatních příběhů o dvojplameni, se i já pokusím s vámi svůj příběh sdílet. V mém případě se však nejedná pouze o dvojplamen ale také o propojení duchovních a karmických partnerů. Proto je tento příběh poněkud rozsáhlejší a pomůže vám ujasnit si mnohé ve vašich vlastních příbězích.
Pro začátek, co je to dvojplamen. O tom jak jej poznáte již bylo napsáno mnoho ale kdo je tím osudovým dvojplamenem? Každý z nás byl stvořen Božími rodiči - Stvořitelem Matkou a Stvořitelem Otcem - jako muž a žena. Duálové poloviny jedné Duše ( viz článek DUÁLOVÉ,BOŽÍ RÁJ A SVĚTELNÁ MISE). Zároveň každý dostává jako vnitřní Zdroj, ve svém srdci, Sjednocenou Duši Božích rodičů. Jenže při velkých bolestných uspáních se tato Duše u mnohých rozdělila a při našem probuzení se teď probouzí pouze jeden z nich. Nositel té protikladné poloviny. Otec vzpomíná Matku a tedy muž ženu a naopak. Duše pak může být taktéž ženské energie nebo mužské. Pak se tedy může stát i to, že muž nese muže nebo žena ženu ale vzpomínkou na muže. Proč vzpomíná ? Protože všechno zde je pouze vzpomínka nebo sen. A nikdo nemůže vysnít sám sebe ale vždy někoho jiného. Duálové Duše tedy sebe sama navzájem, v nositelích Božích rodičích vzájemně a to jsou pak dvojplameny. Prvotní dva elementy. Voda a oheň. To, že jsou Boží rodiče v nás odděleni a probouzí se vždy nositel jako první, pak vytváří situace oddělenosti i velké Lásky ve dvojplamenech. Dvojplameny nejsou stvořeny pro společný život. Setkávaji se v okamžiku probuzení našeho srdce. V okamžiku probuzení pouze jednoho Stvořitele v našem srdci. Setkávají se, aby se vzájemně podpořili k duchovnímu růstu ale také, aby si pomohli ukončit nefunkční vztahy a nastolili svobodu. Přicházejí však za jediným hlavním účelem a tím je SJEDNOCENÍ. Podle situace, za jaké se rozdělili, se odvíjejí situace očisty a postupného sjednocování. V okamžiku sjednocení se vydávají každý na svoji cestu ale vzájemně se vnitřně podporují a cítí velký vnitřní klid a důvěru. Vědí, že jsou spojení a to jim umožňuje vydat se na novou cestu, v důvěře v nové setkání. To se pak odehrává v spřízněných Duších nebo duchovních partnerech.
Můj příběh dvojplamene se začal v okamžiku, kdy jsem vážně vzdala svůj odchod z nefunkčního manželství. Rezignovala jsem a rozhodla se už po tolikáté „začít znovu". V tom okamžiku jsem potkala svůj dvojplamen, který naprosto přesně věděl, co musí pro mě udělat. I on byl ve stadiu rezignace ve svém manželství tzv. „Nějak už to dožiju". Stejně jako já. Potkali jsme se ve velkém městě ve fabrice, kam jsem nastoupila pár týdnů před ním. Svým způsobem mi toto setkání bylo předpovězeno ale netušila jsem, že to bude tak silné a tak osudové. Byl velmi charizmatickým a krásným mužem, který byl o celých pět let mladší. V té době to pro mě byl šok a snažila jsem se této přitažlivosti bránit. Měla jsem velmi silné morální zásady a s ním jsem porušila postupně úplně všechny. Odmítla jsem do toho dát všechny své city ale na to reagoval hned na začátku s odzbrojujícím úsměvem. "Fakt ne?" A já měla pocit, jako když v tu chvíli bagr hrábne na dno mého nitra pod tu hromadu kamení, co jsem si tam poctivě nashromáždila a vyhrábne odsud mé srdce. Pak mi jej, se stejným úsměvem, podával na dlani tlukoucí a naprosto živé. A pak začal čas mých útěků z domu od rodiny a dětí a odjezdy autem na každé jeho zavolání. Přijala jsem naprosto šílená pravidla. On měl žárlivou ženu ( opět s úsměvem, proč asi? ) a proto jsem mu NIKDY!!!! nesměla volat ani psát. To mohl jenom on. Protože měl pravidelně nějakou milenku, už to měl docela vykoumané jak se setkávat, ale přesto i on byl překvapený, jakou jsme spolu rozehráli hru. Dalo by se říct, že jsme se toho snažili postupně oba vzdát ale bylo to silnější než my. Plánovali jsme spolu žít, mít spolu děti a cestovat a oba jsme to mysleli naprosto vážně. Začala jsem velmi rychle duchovně postupovat nahoru a to stejné objevovala i v něm. On ale nechtěl a velmi se mu nelíbilo, že pomáhám druhým. Prý to ubližuje nám oběma. Milovala jsem hluboce a upřímně a proto se ve mně otevřela brána k Božské inspiraci a já pro něj psala básně na počkání. Tam začalo mé inspirativní psaní, i když podobně jsem psala od mládí. Jenže teď jsem si odpovídala na spoustu otázek i já. Taky jsem si uvědomila, že jej vlastně svými básněmi,dopisy a velmi dlouhými sms zprávami vedu k duchovnějšímu uvědomění a pomáhám zachránit jeho vztah s manželkou. Skoro mi přicházelo, že to dělám vědomě a že je to můj úkol. Dokonce mi jeho žena přišla do snu a ptala se mě, proč jí beru jejího muže. A já jí na to řekla, že to ona ho od sebe odhání. Vzájemně jsme se tolikrát vzdali jeden druhého ale znovu nás to silné pouto spojilo. Dal mi sílu a pomohl mi opustit manžela a najít si byt. Chtěl mi pomáhat finančně a místo toho, jsem začala pomáhat já jemu. Nevyužíval mě ale cítila jsem jeho zmatené pocity. Peníze ode mně bral pro ni a já si začala uvědomovat, že si ho kupuji. Po velkých bojích sama se sebou jsem to stopla. Stejně jsem přijela kdykoli na jeho zavolání, kamkoli a třeba o půlnoci šťastná, že s ním můžu půl hodiny být. Maximálně jsem respektovala vše, co si v pravidlech, která velmi často měnil, nastavil. Když jsem ale byla sama cítila jsem, že vlastně i když ho miluji ,nechci být ještě s ním protože mám jiné úkoly. Opět jsem se ho vzdala a začala jsem duchovně na sobě velmi pracovat. Vztah s ním byl pocitově jako když chvíli něžně miluje mé srdce a potom jej vláčí trním až bylo rozdrásané a zase chvíli na něj dýchá něžnou a hlubokou Lásku a znovu do trní. Mé srdce krvácelo snad ze všech pórů a já se stejně nedokázala vzdát. Znovu nás to přivedlo k sobě. Tento stav šílenství a Lásky trval tři roky. Mezitím jsem přišla o děti, které se rozhodly při mém odchodu zůstat u manžela a já cítila, že je to tak pro všechny správně a bolest, která přišla do mého rozdrásaného srdce, jsem už ani necítila. S manželem jsme všichni tři pracovali ve stejné fabrice a já věděla vnitřním vědomím, že je nesmím k sobě pustit, jinak se zabijí. Později jsem si v regresích toto cítění potvrdila neboť můj manžel zabil můj dvojplamen v minulém životě, protože chtěl mě a náš majetek. Poznala jsem také probuzeným vědomím, že tento můj manžel byl velmi silným černým mágem a proto jsem s ním žila já, jako vysoká Světelná bytost. Také jsem vždy cítila, že peníze, sex a Lásku nemáme proto, protože čistím jeho karmu a že nikdy nebyla moje. A tzv. mi docvakalo spousta věcí. Ale některé třeba až teď nedávno. Třeba uvědomění, jak je karma rozsáhlá. Manželka mého dvojplamene byla ženou, která mě v minulosti obrala o něj a taky o můj život. Cítila jsem ve svých vnitřních prožitcích, že tento muž je můj, že k sobě patříme ale zároveň jsem si uvědomovala, že on je teď s ní a já nesmím zasahovat. Taky jsem mu řekla, že ne kvůli mě ale jedině kvůli sobě se může rozvést. Já mu to nedovolím, pokud to nebude chtít on sám nebo ona. Přesto karma pracovala a já, v minulosti podváděná žena, jsem se stala jeho milenkou. Jeho partnerka však byla v minulosti milenkou mnoha mužů a proto v tomto životě ji podváděl právě s těmito podvedenými ženami a doslova jí zahýbal na každém rohu. Já jsem věděla, že podvádí i mě ale dokázala jsem mu to s Láskou odpustit. Byly to tak silné osudové prožitky, že jsem si třeba sedla k němu do auta a začala hrát v rádiu písnička...pro jednu pitomou holku, pro pár nocí touhy, podved jsem všechno o čem doma si sníš...chtěl mi to říct a udělal to takhle. Ne, dvojplameny si opravdu nedokážou lhát. Taky karmicky působilo i jeho „zavraždění“ z minulosti od mého manžela. Při smrti na sebe totiž vzájemně berete část Duše toho druhého. V obou případech oběť i pachatel jsou ve své Duši propojeni. Když se setkají, může se to vyčistit. Můj dvojplamen si od mého manžela, čer. mága a bojovníka, vzal část násilí. Byť Duše Lásky, nesl si touhu po násilí (ovšem nikdy ne k ženám). Taky jsem cítila velmi silně, že to není jeho ale tenkrát jsem ještě nevěděla tolik věcí, co vím až teď. Ale stejně jako u ostatních , cítili jsme že patříme k sobě, byli jsme tak podobní. Byli jsme dokonalý pár. Stejné zájmy a telepatie fungovala na neuvěřitelné úrovni. A to jsme ještě oba žili náš vztah skrze písničky v rádiu. Já víc. Celé noci mi hrálo rádio a probouzela jsem se v okamžicích těch kterých konkrétních slov od něj. Mám to "vymakané" do dneška. Hrají mi písně, které nikdo neslyšel, texty které by nikdo nezpíval. Jsou jen pro ten okamžik. Nebo úplně nové sloky starých písní. Teď to začíná prožívat moje kamarádka a je to vážně úžasné. Vesmír předává tyto vzkazy nesmírně rád.
S mým dvojplamenem jsme nevytvořili vztah pronásledování ale opravdu jsme toužili být spolu a nebylo dovoleno. Chtěli jsme spolu mít sex a už to nešlo. On třeba nenastartoval auto, když měl jet za mnou. Nebo jsme si slíbili promilovat celou noc v nějakém penzionku a jemu doma odešla lednička a musel odevzdat všechny peníze a ještě si půjčit a tak to šlo pořád dokola. Byli jsme tak spojeni, že on se miloval se svou ženou ale duševně byl se mnou a já měla orgasmus. Snažila jsem se to i přebít a našla jsem si jiného partnera. Sex s ním za dva dny naprosto přebil jediný dotek bez sexu od mého dvojplamene. On taky naprosto přesně věděl, že jsem byla s někým jiným a byla to opět odezva na jeho podvody. A tak to šlo dokola. Skrze bolest srdce pro jeho jedno odseknutí ode mně, vytvořené mnou, jsem prošla první smrtí- mystickou smrtí, kdy můj mozek prakticky vypnul a kompletně se vymazal. Byl to dar i když v u dobu to tak nevypadalo. Sáhla na mě smrt při pomyšlení, že už mě nechce a já týden nejedla, dokud se neozval. První jeho slova byla: " Najez se, přijedu. " V podstatě skrze tento vztah jsem dokončila svoji transformaci a začala moje vědomá duchovní práce na sobě a pro druhé.
Náš velký příběh prakticky skončil v okamžiku, kdy se můj dvojplamen obětoval pro svoji rodinu a nechal na sebe napsat hypotéku. Skoro se mi to bál říct a potom hned odjel. Dlouho jsme se neviděli a já se odstěhovala z města na druhý konec republiky. V tu dobu došlo k naší velké oběti a našemu sjednocení. Už jsme se nepotřebovali, přesto jsme se ještě museli setkat. Neukončili jsme to a já postupnými znameními byla přivedena k rozhodnutí vztah definitivně ukončit. Cítila jsem totiž jeho falešnou naději na můj návrat. Setkali jsme se a já mu vyznala opravdovou Lásku i po té dlouhé době jako předtím. Byl šťastný a úplně zářil a pak jsem zatnula sekyru do jeho srdce. " Už se neuvidíme, je konec." Tu noc opravdu prošel smrtí a vzkříšením. Naprosto jasně jsem to šla s ním. Jak jinak. Ale díky našemu sjednocení, i když se stále ještě plně neosvobodil a neprobudil, jsem já mohla začít přijímat do života duchovní partnery. A skrze ně se setkávat s ním a navazovat vždy tam, kde jsme skončili. Skrze jednoho muže, který přišel jako posel od něj, jsem prožila i tu slíbenou promilovanou noc. A to jsem se bránila, že nechci. Jenže tyhle věci se dějí naprosto přirozeně a samy. Naše milování bylo důležité pro vytvoření nového příběhu s ním, s naprosto novým mužem, který se ke mně blíží teď. Všechna znamení svědčí o mé budoucí svatbě a já o ní s úsměvem mluvím nahlas a sdílím se se stejně "postiženou" kamarádkou. Mít v sobě probuzený archetyp Velekněžky znamená vědět o věcech dopředu i když tomu ještě nic nenasvědčuje. Já ale vím, že tento vztah bude darem Božích rodičů za vše, co jsem pro ně mohla ve svém probouzení srdcí ostatních udělat. Vztah s mým duálem - princem mé Duše skrze Boží Lásku. Již jsem se smířila s tím, že bude trvat jen pět let ale vím, že pak se budeme skrze ostatní setkávat dál, abychom tuto čistou Lásku předali ostatním. Je to má nová cesta, cesta Lásky Venuše. A já ji s vděčností přijímám, neboť jsem byla jejím spolutvořitelem.
Milovaní, Duše je rozsáhlá a Duše Božích rodičů je v každém. Je to jejich Láska, co se v nás všech probouzí a proto milovat touto Láskou můžete kohokoli. Jediný rozdíl může nastat v intenzitě, pokud potkáte nositele svého, nyní již sjednoceného dvojplamene. Víte, že se znáte ale vyrovnanost vztahu udává Duše nositele, který určuje jakou cestou se vztah vydá. A pro vás to znamená jediné - převtělení vaší Duše do nového života, spojení s novou Duší a postavení na novou cestu.
Mým úkolem bylo pomáhat probouzet dvojplameny mých pomocníků a proto jsem s nimi žila podobné příběhy. Pokaždé jiné, podle jejich vztahu s dvojplamenem. Žila jsem vztah osudového prokletí, nemohli jsme být bez sebe ale spolu taky ne. Nebo vztah vášně a touhy a na druhé straně odmítání toho stejného. Nebo vztah Velekněze a Velekněžky, zakázané Lásky. Všechny tyto vztahy jsem žila proto, abych partnery probudila a tyto příběhy změnila. Což se podařilo. I když setkání s dvojplamenem čeká stále na více pomocníků už nebude intenzita bolesti díky tomu tak veliká. Díky všem, kteří pomohli bolest Božích rodičů skrze své dvojplameny vyčistit. Čekají je naopak příběhy velké Lásky a oddanosti skrze duchovní partnery. A nové příběhy Božích rodičů.
S pokorou vaše Láska Isabel